Vlastním jménem Mirek Konečný se narodil 29. května 1990. Pod přezdívkou Jayk3M se věnuje hudbě již druhým rokem a za tu dobu přišel s vlastním neotřelým stylem, který sám pojmenoval Emo rap. V roce 2007 vydal sve první album, které se jmenuje...

Píseň: 13.Patro

Interpret:
Jayk3M
Album:
Výlety z reality
Vkradla se do mého snu, pozoruju její oči,
Asi ještě neví, že tam jsem pohled je nepřítomný,
Sedí v bílých šatech na židli na ňáké půdě,
Obličej má strašně bledý, vysušené ruce.


Přes zatažené žaluzie vidím, že je venku tma,
Ležím ve své posteli, něco se mi jenom zdá,
Ta věc není skutečná i tak mám trochu strach,
Co když to, že na ni myslím by ji mohlo přivolat.


Hloupá představa, snažím se ovládat,
Dívám se na budík, kolik času zbývá do rána,
Přemáhá mě únava, no jinak je mi celkem dobře,
Ale jako bych to nebyl já, ale jiný člověk.


Vidím tak ňák rozostřeně stíny co se plazí po zdech,
Okna jsou vysklená a já stojím na schodech,
Ty které by měly pokračovat dolů nikam nevedou,
Jsem tu jen já a tři patra a temno nade mnou.




Miluju ty žhavé noci, noci u mé přítelkyně,
Miluju když můžu vypnout mozek s hlavou v jejím klíně,
A co ten druhý cítí to oba dva víme,
Do noci si povídáme a pak až do rána spíme.


A když se probudíme, vidíme starý dům,
Za okny prší, voda se valí z okapů,
Po velikém, točitém schodišti se nese nářek,
Hrůzostrašné výjevy, všude kolem na obrazech.


Chytneme se za ruce a poběžíme spolu dolů,
Kolem nás jen pavučiny a skříně plné molů,
Místnosti plné lidí, co nejsou skuteční,
Ještě proběhneme touhle chodbou a jsme u dveří.


Stěny jsou lemovanány symboly a číslicemi,
Cítím jenom chlad mám pocit, že se ženem do záhuby,
Díky bohu už jsme tady, už je to za náma,
Ale počkat, rudé oči, proboha našla nás.




Budím se svázaný, v místnosti bez oken,
Kolem mě je jenom tma, třináctá komnata,
Chladné kapky potu, stékají z mého těla,
Brána se otevřela, sedl na mě proužek světla.


Osoba vstoupila a pomalým krokem jde ke mně,
Najednou zrychlila a teď už ji slyším běžet,
Sundává si kápi, instinktivně zavřu oči,
Čekám kdy po mě skočí, připravený na nejhorší.


Miri to jsi ty, kde to jsme je to jako sen,
Jdem, ať odtud co nejrychleji vypadnem,
Přes skleněnou vitrínu na nás svítí měsíc,
Jsi strašně bledá, nemusíš mít strach, věř mi.


Za chvilku jsme doma lásko (nebuď naivní)
Přines všechno co hoří, zapálíme tenhle labyrint,
Budíme se v posteli, my jsme to zvládli,
Lásko.