Interpret:

Helena Vondráčková

Album:

Zlatá Helena

1..To už bude rok, cos mi z vlaku mával
A teď najednou, krůček přede mnou,
Trochu vázne hlas, to se někdy stává,
Taky hned co říct, slova, jen nic víc.

(R): A ty se ptáš co já, zdráva, jak se mám,
 No jak se dá, to přece sám.

2. Táhlo tě to sem, další z řádky frází,
 Ač vzdálen na sta mil, vlastně jsi tu byl,
 Párkrát také psals, jak ti hrozně scházím,
 Brzy však jak vím, smířil ses i s tím.

(R): A ty se ptáš co já, a jak mi mělo být,
 Když ten kdo zůstat má, ráčil odejít.
 To člověk nechce spát a jíst mu nechutná,
 Den po dni tisíckrát, ptá se a co já.

3. Co ty o tom víš, jak rok zvolna míjí,
 Jak se dlouží stín, svátky bez hostin,
 Co ty víš a znáš, jak se horkost vpíjí,
 Do čtyř holých zdí, když se připozdí.

(R): A ty se ptáš co já, jak jen se neusmát,
 Je pozdě jak se zdá, tenkrát ses měl ptát.
Jak rozumět ti mám, jak chápat slova tvá?
Snad taky byl jsi sám a ty se ptáš, co já.

4. Už to bude rok, tak tě tedy vítám,
vidět si mně chtěl a teď zas, abys jel.
Já tě nezvu dál, co když někdo spí tam,
někdo, co já vím, možná i tvůj syn.

(R): A ty se ptáš co jáááááááááá
A ty se ptáš co jááááááááá