zavřít

Andělé už nesmí v ráji spát se Štefaben Margitou

Text písně Andělé už nesmí v ráji spát se Štefaben Margitou

HZ: Copak jsem tak hloupá, 
že se vzdávám,
zase pozdě k ránu usínám.


Je to jenom síla zvyku
se otazníků bát.
Andělé, co lásku hájí,
nesmí v ráji spát.


Copak jsem tak slabá,
že tě hlídám,
čekám, jestli k ránu mi nezavoláš.


Začínám se díky vínu
snad i stínů bát.
Andělé, když lásku hájí,
nesmí v ráji spát.


Tmou spoutaná
bráním se říct, jsem zoufalá
čím dál tím víc.


Proč první hřích se horší zdá
a proč zas první z posledních
musím být já.


ŠM: Není to jen láska, co tě trápí.
Není to jen strach a nejsem to jen já.


To je přece past na lásku,
na tvář masku dát.
Andělé, když lásku hájí,
nesmí v ráji spát.


Snad jsem to já, kdo měl by znát,
jak zoufalá chodíváš spát.
Tvůj první hřích se horší zdá,
ty nejsi první z posledních,
to jsem spíš já.


HZ: Tmou spoutaná.
ŠM: Snad jsem to já.


HZ: Bráním se říct.
ŠM: Kdo měl by znát.


HZ: Jsem zoufalá.
ŠM: Zoufalá.


HZ: Čím dál tím víc.
ŠM: Chodíváš spát.


HZ: Proč lásky tvé má přijít pád?
ŠM: A my jak padlí andělé.


oba: V ráji jak padlí andělé 
     nesmíme spát.