Interpret:

Ivo Jahelka

Album:

In Flagranti

Býval Jéňa premiant, než se z něj stal deviant, 
exhibicionista, carara, ten se pozná dojista, 
nosí plášť až na paty, pod ním chodí hambatý, 
a když se pak obnaží, carara, sám sebe tím oblaží. 
Poslechněte o činu, který spáchal Jeník, 
zprávu o tom zločinu přines' krajský deník, 
místo děje: autobus plný učnic z Fruty, 
a Jeník tam exhiboval víc než Tutti-Frutti. 


®: Kudy, kudy, kudy, kudy jdou na nás ty pudy, 
před pudem, za pudem, na léčení nepudem. 


Přistoupil u rozhlasu za značného ohlasu 
ve svém plášti na paty, carara, pod kterým byl hambatý, 
a v tom plášti, představ si, měl ten Jeník dvě kapsy, 
abyste to věděli, carara, ty kapsy dno neměly. 
Oči jak dvě kuličky, když spatřil ty žabce, 
stál uprostřed uličky s pravou rukou v kapse, 
jak s ní šmejdil tam a sem, přitom vzdychal slastně, 
tak všem bylo zcela jasné, co tam dělá vlastně. 


®: 


To je hrubě neslušné, tak dost, Jéňo, dnes už ne, 
aniž jsme to propásli, vyvedli ho, zabásli, 
prokurátor žaloval, že se špatně zachoval, 
a tak Jéňa, třesouc se, předveden byl před soudce. 
Soud se toho úkolu nevídaně zhostil, 
nemravného Jeníka z obžaloby zprostil, 
zdůvodnil to logicky: prý ve vlastní kapse, 
tam si může každý dělat, co že se mu zachce. 


®: