Daniel Landa
herec, režisér, producent, zpěvák, automobilový závodník
Hodnocení na Kinobox.cz: 67%- Narození:
- 4. listopadu 1968
- Věk:
- 56 let
Upravit profil
Zpěvák Daniel Landa, který patří k nejvýznamnějším osobnostem naší hudební scény, se narodil 4. listopadu 1968 v našem hlavním městě, Praze. Mimo zpěvu se věnuje také skládání hudby, je bojovníkem muay thai, automobilovým závodníkem a...
Píseň: Bílá hora
- Interpret:
- Daniel Landa
- Album:
- Večer písní Karla Kryla pro Český národ
Stav ne nepodobný usínání, tma je však jiná, než je obvykle. Přilbice zbytečně tu kdysi horkou hlavu chrání. Ticho je nápadné a nezvyklé. To ticho je nápadné a nezvyklé. Za chvíli zastaví se čas v šarlatové koupeli. Pozemská cesta má svůj ukrytý cíl. Ten tvůj byl namalován blýskavou čepelí. A jen tak se náhle z mlhy vynořil. Jen tak se náhle z mlhy vynořil. Tajemná ruka kohosi neviditelného Nahoře zhasí v oboře letohrádku Hvězda svíci žití tvého. Své milé, pane, nikdy už nepolíbíš čelo. Pomalu prchá z obalu podstata a země zpátky příjme tělo. Plály, tenkrát oči plály, když statečné a pyšné vlajky vlály. Stály, pevně řady stály. Jenže zimní loutka nerovná se králi. Do konce zbývá jen pár okamžiků a z tvého všeho bude zase nic. Ta bitva připomíná průnik vlků do kurníku. Jsou teď ožralí a z krčem vyjí na Měsíc. Ožralí teď z krčem vyjí na Měsíc. Myslíš na to, jak přes tělo kamaráda padáš. Cizímu meči docela svědčil úprk a tvá nechráněná záda. Je hloupou tečkou za žitím udatného reka, že malá díra tě otevírá právě z druhé strany, než bys čekal. Než bys čekal. Plály, tenkrát oči plály, když statečné a pyšné vlajky vlály. Stály, pevně řady stály. Jenže zimní loutka nerovná se králi. Hráli jste si na armádu, hráli. Věčné ledy potom rychle tály. Smáli jste se protivníkům v dáli a pak utíkali... V té malé, cizí, pitomé zemi Bez žoldu vypustil jsi duši V té zemi bohaté na problémy přestalo tvoje srdce bušit V zadnici světa, hrdino Zapsal jsi se jménem do dějin. Konec nadějím. Tvoje jméno rádi tady zapomenem Jen Bílá hora zůstane černou Bílou horou A u nás navždy Vzpomene každý Na ta temná mračna nad oborou Plály, tenkrát oči plály, Když statečné a pyšné vlajky vlály. Stály, pevně řady stály. Jenže zimní loutka nerovná se králi. Hráli jste si na armádu, hráli. Věčné ledy potom rychle tály. Smáli jste se protivníkům v dáli a pak utíkali. Utíkali...