Svý jméno snad nemá
ústa navždy němá
říkali mu Kiki
měl podivný zvyky
byl to obecní blázen
chodil a na kytaru hrál
Táh za ním houf dětí
spal v hromadě smetí
jen šel po náměstí
tak hrozili mu pěstí
a bláznivej Kiki
chodil a na kytaru hrál
Málokdo tuší
že ve svý duši má
lásku, jak já
Tak když si hrával
každej se jenom smál
Měl rád raní rosu
měl rád i svůj osud
svou svobodu blázna
když kapsa je prázdná
měl jedinou práci
chodil a na kytaru hrál
Málokdo tuší...
Měl sako jak pro pět
tak musel prý trpět
prý hladíval růže
což tohle se může
jdi pryč Kiki, ty blázne
tak šel a na kytaru hrál
Jen v očích měl slzy
ty neoschly brzy
jak neviděl cestu
jel náklaďák k městu
pod kterej spad Kiki
blázen, co na kytaru hrál
