Interpret:

Vojta Kiďák Tomáško

Album:

Srpnové trávy

Blíží se ráno, a já ti nestačil říct,
můj čas je najednou  divoký, splašený kůň.
Pár kapek vosku tu zůstalo z barevných svíc
a tvoje oči jak hluboká, vesmírná tůň.




Pošlu ti píseň z krajiny květů a včel, 
písničku prostou jak dlaň kterou do dlaně dám.
Až se tě známí budou ptát kam jsem to šel,
řekni jim všechno, co už já nedozpívám.


R:   Ruší se války a loučení v nádražních halách, 
        ruší se smutek, nenávist, bolest a  strach.
        Z moudrosti věků, ukryté v tibetských skalách,
        /: každému stejně na misku mosazných vah.:/


         Údolí stínů a slzavá rána se ruší,
          k čemu je víra,  když na ní usedá prach.
         Ve stínu katedrál hledáme co má být v duši,
         /: každému stejně na misku mosazných vah. :/


Blíží se ráno, ani jsem nestačil říct,
můj čas je najednou  divoký, splašený kůň.