Interpret:

Václav Neckář

Album:

Podej mi ruku... (kolekce 9)

Bylo ráno jako každý jiný
Jarní slunce malovalo stíny
Lidem, který žili v jednom městě
Vadil mrak, tak zatínali pěstě


Měli rádi nebe jako šmolku
Svoji řeč a knedlíky a polku
Dobrý lidi se širokou duší
S dobrým srdcem, který správně buší


Svoje město krásný jako pocel
Svoje děti, který dali do cel
Do cel těsných, se železnou mříží
Za to, že se nesmířily s kříži


Za to, že se nesmířily se zlem
Který vládlo zkrvaveným žezlem
Když ho svíral „milovaný” führer
Co by řekli Goethe nebo Dürer


Co by řekli jeho třetí říši
O Orlici v nadnebeský výši
O „nadlidech”, který vládnou světu
O Židech, co umírají v ghettu


Osud lidí podobal se vraku
Řekli dost a pohrozili mraku
Víru v lásku, svobodu a štěstí
Dali všichni do zaťatých pěstí


Strhli cizí nápisy a hesla
Nejen to ta doba s sebou nesla
Na ulicích vyrůstaly hráze
Na pomoc mý stověžatý Praze


Na pomoc i ztýranýmu světu
Ve strachu říct zase českou větu
Vyhráli z ní nebe jako šmolku
Vyhráli i knedlíky i polku


Vltava zas volně plyne z jezu
Na památku máme vůni bezu