Interpret:

Monika Absolonová

Album:

Muzikálové album CD

Mít rád bližního svého,
co na tom je tak zlého?
Avšak já
jsem v rozpacích.
tělem svým jej hřát
nebo mám mu tvář
jen vzácnou mastí třít?


Hřích jak stín mě doprovázel
bez citů, bez extáze.
Je ten tam.
Dnes vyčítám
si ty spousty mužů
z dávných dnů.
Zda soudí mě, se ptám?
Na to se ptám.


Nevím, jak s tím hnout,
průchod citům dát.
Je to muž, ne Bůh!
Jako led chci tát.
Na věky věků být pouze s ním!
Proč se touhy vzdát?


Znám dost mužů, jejich vášní.
V čem je však tenhle zvláštní?
Příčinou je vlastně on,
že už nejsem hříšnou, tedy tou, co dřív,
a k pláči mívám sklon, mám k pláči sklon.


Na věky věků být pouze s ním!
Proč se touhy vzdát?


Vím však, kdyby z nenadání
zapoměl, co mu brání,
a na mě sáh, mě uchopil,
pak zřel by tvář, mou v rozpacích.
Jen pouhý sen by zbyl. Jen sen by zbyl. Jen sen by zbyl. Jen sen by zbyl.