Z klokotu devadesátých let se Dan Bárta vynořil jako osobnost, která vnímá a tvoří muziku všemi smysly. Cit, emoce a rozum se v jeho písních vyvažují. A jestli má někdo přirozenou autoritu, pak je to právě zpěvák Dan Bárta, držitel celé letky...

Píseň: Dech

Interpret:
Dan Bárta
Album:
Animage
To jemné 
co prohořívá hrubým 
to jediné 
co z mého slova zbývá 
co pramení a proplétá se hrudí 
co i tebou hne a dělá 
že jsi živá 


Jako dlouhá vlna 
co tiší klokot splavů 
se rozlévám 
a po ramenou stékám 
a očima se opřu o tvou hlavu 
za peřejemi prám 
a pod ním řeka 


Vypínám se 
prostěradlo v rukou starých žen 
svým mizím 
nosem ven 
a kolena ti skrčím do kolen 


Budu 
tvůj kabát, křeslo, šála, peřina 
za tvými boky známá krajina 
se hřát 


V dojemném 
darovaném chudým 
v tom jediném 
co čas od času zbývá 
když jedna spí, je, obejmutá druhým 
nad vodopádem pták 
a pod ním ti dva