Interpret:

Věra Martinová

Album:

Toulavý touhy

Tenkrát byl deštivý den, líný, deštivý den 
Všichni na kůži promoklí spěchali domů 
Najednou stesk na mě pad', já chtěla dopis psát 
ale nebylo komu 


Tváře jsou ukryté pod maskou deštníků 
Ten déšť po loužích nás prohání 
A on stál jako sloup uprostřed chodníku 
můj podivný neznámý 


Tenkrát byl deštivý den, dlouhý, deštivý den 
Nebe jak prázdný kamión v blátivě šedé 
Ulicí pod lampami mě můj neznámý za ruku vede 


Na každém nároží svět se nám ukláněl 
a den zdá se být jasnější 
Ztraceni v kapkách dál šli jsme jak po laně 
tou dálnicí pro pěší 
Déšť nám, jak přítel šel vstříc 
já přála si ať padá víc 


Tenkrát byl deštivý den, krásný, deštivý den 
Takových dnů bych brala víc, za týden sedm 
Roztála jsem najednou, 
jak v sklínce přede mnou kostička ledu 


Takový krásný den nikdy se neztratí 
Já vím už je déšť za námi 
Počítám s náhodou i když se nevrátí 
můj podivný neznámý