Interpret:

Michal Prokop

Album:

Poprvé naposledy

Vzpomínáš na ten hotel u přístavu?
Vítr nám přinášel moře a kávu
z kavárny v ulici až do pokoje
tys byla napůl svá a napůl moje.


Sám Gaudí pro hotel navrhl výtah
jako klec pro kondora
a ty jsi chtěla lítat
a ty jsi chtěla lítat
Tak říkám: Sí seňora!


Sí seňora
dejte nám pokoj bez oken
nebo okno bez pokoje
my chceme přece lítat
my chceme přece lítat
Noc bude má a tvoje.


Vzpomínám na pobřeží u přístavu
na mokrý písek, mořskou trávu
tiše tam ležím vedle tvého těla
a seňora jde do kostela.


A město dlouze modrým ránem plave
a k večeru je do zelena
houpe se v moři jako láhev
polským hipíkem odhozená
Tak říkám: Prozse pana!


Prozse pana
dejte nám víno bez láhve
anebo láhev bez viněty
noc bude zase, zase zatoulaná
a já ti budu říkat věty.


Vzpomínáš na ty lodě u přístavu?
Vítr jim trhal vlajkoslávu
a my jsme sebe, sebe objevili
a seňora jde do Sevilly.


Na pláži jsou už jenom psiska
a v dálce měsíc nad Sierrou
vidím tě prvně zblízka
prvně takhle zblízka
Tak říkám: Te quierro!


Te guierro
dej mi svůj čas a lásku
anebo lásku bez času
za chvíli bude svítat
tak naposled chci lítat
s tebou a v úžasu.


Vzpomínám na ty lodě u přístavu
nevezly nikam čaj a kávu
jen my jsme vypluli na neznámou cestu 
a seňora šla na siestu.