Interpret:

Petr Hapka

Album:

Potměšilý host

Láhve jsou prázdný, kupé je plný.
Jen zklidni hormón, nedělej vlny
říká ta vedle, ta v atech s květy.
Jetě e v očích mám dobrou opku.
Ona vak dodá: Jse dobrej, bobku
koda jen, e nejsi ta
individualita.


Povídám: Já vás úplně chápu.
Muských je spousta, málo je chlapů.
Kde kdo to zkouí. Větinou marně.
Poznám to ráno na umývárně.
Často vím z knihy Septuaginta
jak moc tu schází pověstná flinta
Kdo ji vyndá ze ita?
Individualita!


Jene tak těko vstává se z kleku
s průměrným platem, ve středním věku.
V tomhle jsem doel k naprosté shodě
s nějakým borcem v půjčovně loděk.
Řekl mi jednou, podruhé, posté:
Výkonnost klesá, únava roste.
Nejsem, s kým se počítá
Individualita!


A přesto pořád dělám, co mohu.
Jsem jak ten anděl, v barokním slohu.
Anděl, co tančí, znaven a zkřehlý,
uprostřed jiných na pičce jehly.
Jako vy, madam, zoufale čeká,
e příjde někdo svěí jak řeka
Jako řeka rozlitá:
Individualita