Interpret:

Ivanna Bagová

Album:

Hlas Československa

Den se v růži skryl a z růže vůni bral,
 tím jsi dlouho žil a kráse přísahal.
 Mám už v tváři sníh, to léta můžou být,
 s prázdnem slůvek tvých si sotva v písních znít.


To víš, že zůstanou, jak loukám tváře kvést.
 Dál v knihách všech zázraků, mou písní zníš dál.


To víš, že půjdem k nám,
 jak cestám zbývá jít.
 Též dveřím, co zívají, jak náruč toužení,
 já dlaň tvou stále znám.


To víš sny zůstanou, a možná může nás hřát,
 zas dál pár slůvek tvých,
 když poznáš stůl a nůž.


S příliš krásnou lží se loučit náleží,
 vítej k nám, vítej k nám ten stůl tu máš.


Už náruč znáš,
 jak chutná prázdná číš,
 přijď zas k nám, ať sám už víš,
 jak ve dvou dá se žít, až přijdeš zpátky k nám.