Interpret:

Marcela Holanová

Album:

Já kráčím dál

Denně líbals mě stokrát, což je přibližný odhad,
denně šeptals mi lásko, lítal domů i na skok. 
Jsi muž v nejlepších letech, máš svůj obtisk i v dětech,
když se na tebe ptají, co mám jim říct.


Že ses vrátit jen nestih z jedné služební cesty,
že jsi musel jít někam, že se té dálky lekám.
Ženskou samota bolí, dál však hraju svou roli,¨
lásku někdo nám vykrad, přesto čekám že zítra,
zítra snad.


R: Vždyť já jsem tvá stálá, šťastná i z mála,
   stále tvou ženou, jsem tu jak náleží.
   Já jsem tvá jistá, tvůj bezpečný přístav,
   až se k nám vrátíš zpátky z cest,
   zase ti budu šálu plést.


Už si připadám skoro věrná jako pes Goro,
nejsem svůdná už ničím, a tak se pomalu ničím.
Měl bys konečně chápat, není těžké mít chlapa,
jenže nechodím nikam, jenom důrazně říkám naposled, že


R: 2x


Jen řeknu tady jsem a tvá,
jen řeknu tady jsem, jen řeknu tady jsem a tvá.