Interpret:

Pavel Bobek

Album:

Zkus se životu dál smát

Jsi má víla z lesních strání
ji má víla z polních cest
i když víly už se dávno nenosí.
Jako led tvé vlasy září
jako pírko dáš se nést
spát jdeš s ránem vstáváš s půlnocí.


Já ti zpívám i když málem už svítá
je to zázrak, že tu můžu s tebou být
ty se jen usmíváš
světlo dálek v očích máš
tak mi pověz o čem sníš
jsi má víla to už víš


Jsi má láska z lesklých filmů
jsi má láska z krásných snů
i když nevím zda mi vůbec rozumíš.
Mám rád vůni ze tvých vlasů
mám rád chuť tvých drobných rtů
i když líbat vlastně neumíš.


Já ti zpívám i když den už se blíží
a jen doufám, že si o mně necháš zdát
ukaž svou jemnou tvář
polož hlavu na polštář
ať ti pusu můžu dát
jsi má láska mám tě rád


Jsi můj důvod proč jsem vzhůru
i když dávno měl bych spát
ty však pokaždé mě vyrušíš
Pořád chceš abych ti zpíval
pořád chceš mi polštář brát
dobře víš, že se to nesluší


Já ti zpívám přitom oči se mi klíží
a jen toužebně si přeju ať už spíš
ať je snem zakletá
tvoje hlava dvouletá
já mám ráno práce moc
ty jsi důvod, dobrou noc.


Já ti zpívám přitom oči se mi klíží
a jen toužebně si přeju ať už spíš
ať je snem zakletá
tvoje hlava dvouletá
já mám ráno práce moc
a ty jsi důvod, dobrou noc.