Interpret:

Věra Špinarová

Album:

Jednoho dne se vrátíš

Den se v růži skryl
a z růže vůni bral,
tím jsi dlouho žil
a kráse přísahal.


Mám už v tváři sníh, 
to léta můžou být,
s prázdnem slůvek Tvých 
si sotva v písních znít.


To víš, že zůstanou, 
jak loukám tváře kvést.
Dál v knihách všech zázraků, 
mou písní zníš dál.


To víš, že půjdem k nám,
jak cestám zbývá jít.
Též dveřím, co zívají, 
jak náruč toužení,
já dlaň Tvou stále znám.


To víš sny zůstanou 
a možná může nás hřát
zas dál pár slůvek Tvých,
když poznáš stůl a nůž.


S příliš krásnou lží 
se loučit náleží,
vítej k nám, vítej k nám, 
ten stůl tu máš.


Už náruč znáš,
jak chutná prázdná číš,
přijď zas k nám, ať sám už víš,
jak ve dvou dá se žít, 
až přijdeš zpátky k nám.