Interpret:

Michal David

Album:

Michal David - Kroky Františka Janečka

1. Nejhezčí jsi, když se se mnou loučíš, 
a proto také často odjíždím. 
Jen abych slyšel, co si naporoučíš, 
to kázání, abych snídal sám, co smím si dát, kdy se vrátit mám. 


Nejvíc ti to sluší, když mě vítáš, 
a proto se tak rychle vracím zpět. 
Jen abych viděl, jak mě neodmítáš, 
a říkáš "pojď, dost už hloupostí, teď už tě víc nikam nepustím." 


R: Zvláštní, jsi zvláštní, jsi nádherná vlastně pokaždé, 
proto zvláštní, proto tě mám rád. 
zvláštní, jsi zvláštní, víš-li o jiných, tak mi ukaž kde, 
ty nejsou zvláštní, nechci jiné znát. 


2. Nejhezčí jsi, když se večer stmívá, 
a proto se mi někdy táhne den. 
Já nedočkavě na věže se dívám 
a říkám si, ať jde slunce spát, ať přijde čas, který mám tak rád. 


Nejvíc ti to sluší za svítání, 
a proto se tak rychle probouzím. 
Já dívám se a nemám žádné přání, 
mně postačí ranní zátiší, v němž právě já jsem ti nejbližší.