Interpret:

Jan Nedvěd

Album:

Vašek

Zdvihnul sem ruku abych nepřestal být 
abych se v myšlenkách svých neutopil snad 
mám v sobě hříchu že až mračna kdesi nad spánkem 
mé noci svírají a nedokáží spát 
sbor 


 A proto věřím v cosi v nějaký svět 
v člověka co nám může odpustit snad 
někdo tu předce musí vědět že jsme 
a někdo musí nás mít opravdu rád 




Zdvihnul sem oči abych nespatřil zem 
abych se nedotýkal mého druhého já 
oblaka vyprávěla o jasných hvězdách 
co jsou jen v noci vidět nad nimi stát 


Zaslech sem volání a otočil se čelem 
a někdo nahlas se mi do očí smál 
zaslech jsem prosby co se do rány stáčí 
a tiché pohlazení toho kdo se bál 




Dávno už nevolám jen skály hlasy vrací 
v lidech se nad ozvěnou ozývá jen smích 
k ránu se nad pokorou pohlazení strácí 
a z bílých kapliček jen tichý slyšíš vzdych