Píseň: Když neopodstatněný
- Interpret:
- Filip Topol
- Album:
- Sakramiláčku
Jo, ano, ano Jsem objevitel Tápu po dlaních Šmátrám za hranicema Snažím se dívat do tunelu - - ale jenom asi jednoho - óch, je jako saň A všude ruiny - - blonďatý, černovlasý, zrzavý, pihatý S pachutí krve v ústech S pachutí krve a zinku Jak čepel je myšlenka, která krájí dobromyslně debilní tep města. Je to Paříž? Je to Milán? Je to vzdych Plejtváka Myšoka někde mezi Evropou a Amerikou? Ne, ne, ne To byl jen nebezpečnej umakart. A co já? S jedním okem slepým a druhým vražedným? No, no, no. Je to modlitba plná vlhkýho asfaltu a betonu a kolejnic - - a ptá se narkoman z Havířova: "Modlitba k čemu?" "Hej ty zrůdo", a plácnu ho přes tetování: "Přece k sobě." A nad vším se valí hvězdy. Točí se to. V téhle době je to snadné. Propíchnout si krční tepnu, celá od krve škrtit dceru a říznout syna Ale ještě předtím s pečlivostí nepochopitelného podříznout psa. A smutek se smráká. Venku je roleta. Venku vyjou tramvaje. Zelenej ubrus mi přislíbil to, co nikdy nesplní. Ať. Co když jsem neopodstatněný? Filip Topol 1995
Sakramiláčku (1995)
1. C'est trčs...
10. Když neopodstatněný