Interpret:

František Segrado

Album:

Segrado

Když tudy vezli Gagarina,
celému městu řekli: ''Stůj!''
Jenže Ty‘s právě vyšla z kina
a Gagarin řek: ''Bože můj!
Viděl jsem to, co kosmem točí,
že však lze tohle uvidět..?''
Jo, tehdy modrá ve Tvých očích
poprvé udivila svět.


I já jsem podleh v onu dobu
těm nevídaným paprskům.
Jako kůň k rytířovu hrobu
vracíval jsem se před Tvůj dům...
Dnes už mě nic tak neochočí,
tehdy však měl jsem patnáct let
a modrá barva ve Tvých očích
mně zabarvila celý svět.


Když ráno ustoupily stíny,
já vystupoval z úkrytu.
Já - a asi tisíc jiných
nuzáků v cárech úsvitu.
Jak stromy, které po úbočí
se táhnou slunci uklánět,
prahli jsme po Tvé modré v očích,
poté, co zahřívala svět.


Akvamaríno všech mých lásek,
mé první štěstí v neštěstí,
jsem ten, kdo k stáru přiznává se
k té tajné dětské neřesti.
Jsi pryč, jak vozy s kolotoči...
Kéž bych tak moh Ti vyprávět,
že modrá barva ve Tvých očích,
ta dodnes zbarvuje můj svět.