Interpret:

Petr Novák

Album:

12 Nej

Já v mládí často podobal se vánku
a říkali mi, že mi rozum chybí,
dnes, dnes už mám, už mám na kahánku
a vy se ptáte, proč vám to povídám?


Tak slyšte, já miloval jsem lidi
a proto jim, ne Bohu se zpovídám.


Říkalo se o mně, že prý jsem hrubý,
drzý a hloupý, nic prý mi nevadí,
vám lidem, vám se to mluví,
já však byl šašek a musel jsem se smát!


A bál jsem se, že pláč můj prozradí,
že chtěl jsem lásku svou někomu dát.


Teď už mi líčidla rozežrala tvář
a maska smíchu navěky mi spadla,
tam v dáli vidím, vidím slunce zář,
já za tím sluncem musím jít!
Recit: 
Dohrála hudba, opona spadla, 
alespoň dneska chci lidskou hrdost mít!


Po celý svůj život rozdával jsem smích, 
měl jsem rád lidi a žil jsem pro potlesk.
A snad jsem taky, snad taky trochu zpych, 
přesto bych rozdal všechno, co jen mám.


Však nemám nic, mě zbyl jenom stesk, 
tak běžte všichni pryč, já chci umřít sám.