Den už zavřel krám, já v vzpomínkách šel městem sám,
bloudil v uličkách a přemýšlel, kde tě hledat mám.
Pod lampou malíř stál, obraz maloval, já se zeptat chtěl:
„proč jsem člověk jen, když teď raději byl bych obrazem!“
Já najít jsem ten obraz chtěl,
ten obraz, co nám uletěl,
jsme každý sám, už zbyl teď nám
po něm jen prázdný rám.
Už jel kolem nás, jen zastavil a zmizel zas.
Ten malíř měl jméno čas, už je dávno pryč,
ale zůstal v nás.
Já najít jsem ten obraz chtěl,
ten obraz, co nám uletěl,
jsme každý sám, už zbyl teď nám
po něm jen prázdný rám.
