Cesta zpěváka a skladatele Michala Davida k prvním příčkám hitparád a miliónům prodaných nahrávek vedla nečekaně přes jazz. Profesní životopis V roce 1976 založil talentovaný student pražské konzervatoře během studia (v r. 1976) jazzovou formaci...

Píseň: Megamix 2000

Interpret:
Michal David
Album:
Lucerna
Já vezu vám poselství třetí galaxie,
vím že se ptáš, kdo to je, kdo tam vlastně žije.
Svět jako váš, možná jen trochu čarovný je,
věř nebo ne, člověk tam nejen písní je živ áááa,
zítra stejně jak dřív.


Znám hvězdu jasnou jak den, 
jak úsměv dívek a žen - všech jmen, 
znám hvězdu v soudvězdí N,
snad hezčí může být jen - náš sen.
Ve třetí galaxii září,
ta moje hvězda vzdálená,
pojď blíž spolu můžem se vznést,
pojď blíž já zpátky odlétám.


Strejda sbírá známky,
brouky pro změnu Áda,
brácha tepané zámky, Jirka Bůh ví co střádá.
Hledáš smysl v kráse,
vím, že těžko se mýlíš,
moje sbírka zdá se asi výstřední příliš.


Koukej, co v té sbírce mám, dlouhou řadu exponátů,
aparát, co nefotí, měl to dárek být pro mýho tátu,
knížek pár, bez konce, čtení jen pro silné nervy,
šicí stroj, co nešije, původně snad perpetum mobile.


Chtěl bych žít, to každopádně 
A chtěl bych růst a nezůstat na dně 
Zasadit strom do své hlíny 
a postavit dům a v něm byt 
Jen tak jak se má 
Jenom právě tak chtěl bych žít 


Nechci snad příliš a nechci už vůbec málo
chci naplno žit aby žít za to vůbec stálo 
Chci jenom co zmůžu sám 
A na to snad právo mám, nic víc 
Jak se má, jenom právě tak chtěl bych žít 
Jen tak jak se má, jenom 
právě tak chtěl bych žít 


Hned v sousedství žije a sní 
zpěvačka se sluchem hudebním 
Cvičí si hlas, jak žádný z nás, 
Začíná hned, jak se rozední 


Zpěvačka se sluchem hudebním 
začíná hned, jak se rozední 
Zpěvačka se sluchem hudebním, 
zpívat jí tak baví


Já si koupím klavír kvůli té dívce 
Znám sto písní z hlavy, z not ještě více 
Já si koupím klavír, můj byt se změní v sál, 
pozvu ji k sobě dál 


Tátovi nesmím zkřížit krok,
pro něj jsem pouhej diskocvok,
pro mámu pořád jen dítě jsem.
Brácha ten hlídá jen svůj džob,
stal se z něj velkej pán a snob,
kdo jsem já, to nemaj ponětí.


Nemůžou znát mí nápady,
ty pěkně v sejfu mám,
jen tobě můžu vážně říct,
jsem vítr hurikán,
já chci žít


Nonstop,
krásně a nonstop
a s tím, co přijde
mám chuť se rvát.
Nonstop,
já chci žít nonstop
a s tím, co přijde
mám chuť se rvát.


To zas byl den, to byl kolotoč,
když se to sejde nikdo neví proč. 
To zas byl den, teď už je mi hej 
Zrovna mě léčí správný diskžokej 


Hraj mi, hraj mi, nájdi pro mě hit 
Já se chvíli nesmím zastavit 
Pouštěj desky nepřestávej hrát 
Dnes už vůbec nemusím jít spát. 


My máme príma rodiče, nebudou volat hasiče,
když oknem vyvalí se sloup dýmu,
tuší, že máme zkoušky z nikotínu
Až budem desky obracet, omládnou nejmíň o dvacet,
na sebe klidně můžou vzít džíny,
i když jsou z jejich písních evergreeny.


Mejdan, mejdan podle plánu,
podobá se flámu a tak skončí k ránu, za úsvitu.
Mejdan, mejdan skončí k ránu
a tak podle plánu, za úsvitu oslavíme maturitu.


Zpívám, zpívám, zpívám v prázdném sále,
jak se dívám, vůbec nikdo nepřišel,
dneska zpívám, i když bez plakátu,
pro svou dívku, kterou postrádám tu,
pro svou dívku, co bych jinak nenašel.


Pojď už, pojď jen dál, neukazuj záda,
já ti budu hrát písně, co máš ráda,
díváš se, díváš oknem z venku,
reflektory září, všechno beru na sebe,
dnešní koncert, ne není na vstupenku,
dnešní koncert, ten hrajem jenom pro tebe,
zítra už zase, budou lístky v kase.
Pojď blíž, ty má malá, já chci aby si se na mě smála,


pojď jen blíž, pojď si sednout,
závistí Kroky můžou klidně zblednout,
bum, bác, bum, to jen bubeník spad do tympánů,
bác, bum, nevím, proč mám kytku v celofánu,
báječná scéna, tak nádherně svícená.


Colu, pijeme Colu,
není to náhoda, že u jednoho stolu.
Diví, asi se diví,
co je to za kluka že mlčí a jen civí.
Jsem tý holce nejspíš k smíchu,
v tomhletom tichu, úplným tichu!


Colu, kdo pije colu
zaplatí, zvedne se a neodejdem spolu.
Nejde, dnes mi to nejde,
jsem trochu nesmělý a čekám kdy to přejde.
Jsem tý holce nejspíš k smíchu
v tomhletom tichu, úplným tichu.


Koho to napadlo dát na zeď zrcadlo,
vidím se vedle ní politej červení.
Kouknu jí do očí,v krku mi zaskočí,
zkouším se nadechnout,
hlas nechce poslechnout.
Jsem tý holce k smíchu
v tomhletom tichu, úplným tichu.


Čas je fit díky naší touze,
chladnej pot teď po tvářích nám stéká,
reflektor ten umí stovky kouzel,
tak se dá žít jenom v diskotékách.


óóóóóóóóó
óóóóóóóóó


Diskžokej zas má nás všechny v hrsti,
pouští nám to co se nejvíc líbí,
muzikou nás neúnavně hostí
hraje dál ty písně co nám slíbil.


Ten kdo sem dneska přišel
ten se nenapálil,
dneska to tu prostě žije,
udělal by chybu
kdo by se hned vzdálil
kdo by tuhle diskotéku míjel.


Ó, ó, ó, decibely lásky,
ó, ó, ó, to je muzika,
Ó, ó, ó, decibely lásky,
ó, ó, ó, zbytečně se neříká.


Dostal jsem právě písemný vzkaz,
Prý se mnou dlouho ztrácela jen čas,
Uteče spousta vody v řece,
Než ji zas potkám v diskotéce.


Může být z nás dvou světový pár,
Jestli se zmůžu dát jí věcný dar,
Až mi to dojde, vrátit se smím,
Bez ní se ploužák nenaučím.


Céčka, sbírá céčka, v tom je ta léčka
A já jsem o tom neměl ani zdání,
Céčka, že sbírá céčka, tak co mi brání,
Jen abych sehnal je a běžel za ní.
Céčka


S láskou kráčíme jak blázni létem
Den je bez problémů, náš je čas
Stále se nám nechce stát a stárnout
Víme co říct, když se ptáte nás.


Nám to výjde 
Co chcem máme
S větrem v zádech počítáme.
Máme vůli, nám to výjde, všechno výjde nám.


Nám to výjde 
Máme zájem
Nejsme zlí jsme
Děti ráje
Dětem ráje těm to výjde
Jako Vám, tak nám.


Nám to výjde 
Co chcem máme
S větrem v zádech počítáme 
Máme vůli 
Nám to výjde 
Všechno výjde nám.


Nám to výjde
Máme zájem
Nejsme zlí jsme děti ráje 
Dětem ráje
Těm to výjde 
Jako Vám tak nám.


Nám to výjde