Interpret:

Hana Holišová

Album:

KudyKam

On: Déšť notně, notně
zkormoucený vrah,
byl dvacet hodin
na spadnutí.
Už padá, jako sebevrah,
do temné rokle plné suti.
Jsme sami,
na kost promoknutí...
Ona: To já jsem řekla,
pojďme ven.
On: Bylo to skvělé,
skvělé rozhodnutí,
můj bože, to je krásný den. 
Ona: Kdo to po mém
srdci sáh?
On: Déšť,
ten se vždycky všude vnutí.
A nebo strach,
tvůj dávný strach...
Ona: Spíš anděl vzal mě
do perutí. 
A teď mě hezky balamutí,
můj andělíček Engelchen.
V tom čase nezapomenutí,
můj bože to je krásný den.
On: Snad celý svět, je na špalkách...
Ona: Jores je převeliké chuti.
On: Můj neklid, ale někam plách,
jak kapky odhozené rtuti.
Jen jedno tvoje vydechnutí
a já byl rázem vyléčen.
Ona: Tu medicínu, 
daruju ti,
můj bože to je krásný den.
On: A z vlků jsou už malamuti...
Ona: A z noční můry prostý sen.
On: A na ten sen, na ten je spolehnutí...
Oba: Můj bože, to je krásný den.