Interpret:

Michal Penk

Album:

Balady, Best of

-Skřípot brzdy, velký strom a halda šrotu.
Tělo v tom, polapené- 


Deset mužů schoulených na postelích
A s nima já
Černá táhla závaží, krátery ran
To se mi zdá
Kdesi blízko přístroj pípá
Škrobené prádlo nápis má
Případ v péči intenzivní
Tak proč místo léků sem
Teď plentu dávají


Jděte pryč s tou svou zástěnou
Nestrojte svět do siluet
Jinak jej znám.
Jděte pryč s bílou zástěnou
Nesete v ní vyčlenění, nechci být sám


Hovor mužů schoulených
Na postelích, úplně ztich
Co se dá říct koncům scén, 
To nebyl sen, to není sen
Jen ten přístroj stále pípá
Poslední pouto k písní v ní
I k té péči intenzivní
Jejiž dlaně růžové sem plentu dávají


Hej jděte pryč s tou svou zástěnou
Nestrojte svět do siluet
Jinak jej znám.
Jděte pryč s bílou zástěnou
S absolutním vyčleněním, nechci být sám


Co chcete skrývat tou látkou
Chladnou a hloupou jak sníh
Bylo mi snad souzené zmizet v závějích?
Vždyť dokud má krev jde cestami cév...
Já taky pospíchám dál


Jděte pryč s tou svou zástěnou
Nestrojte svět do siluet
Jinak jej znám.
Jděte pryč s bílou zástěnou
Když podle vás už nemám čas, nechci být sám,
Nechci být sám, nechci být sám


-Proč měl bych být, předtím často jsem býval
a tak vím proč to říkám-