Daniel Landa
herec, režisér, producent, zpěvák, automobilový závodník
Hodnocení na Kinobox.cz: 67%- Narození:
- 4. listopadu 1968
- Věk:
- 56 let
Upravit profil
Zpěvák Daniel Landa, který patří k nejvýznamnějším osobnostem naší hudební scény, se narodil 4. listopadu 1968 v našem hlavním městě, Praze. Mimo zpěvu se věnuje také skládání hudby, je bojovníkem muay thai, automobilovým závodníkem a...
Píseň: Nigredo
- Interpret:
- Daniel Landa
- Album:
- Nigredo
Vzduch je cítit mršinou. Když kráčím křivolakou pěšinou. Za mnou čoudí spálenej most a z houští zní, že nejsem zvanej host. Runy svítí v bludnym kameni možná je to znamení. Cesta míří rovnou do křoví furt lepší než okovy. Prodírám se roštím dál a hledám grál, jak nakázal mi král. Havran se mi z větve smál, že v hloubi skal tu marně hledám šal, Jak už možná víš, jdu objevit tu skrýš v níž nevěříš Nad mou hlavou stále pluje mrak, kéž by to byl drak. Najdu další zeď a hned ji vyzkouším čelem, to je odpověd na to jak nakládám s tělem na cestách k pokladům praskaj dobrodruhům kosti Neboj nedojdou mi šípy, ty si trhám ze zad, s masem Jen se nadechnu a pak, to přebolí časem... Co na tom sejde stějně, jsme tu jenom co by hosti Co že jsem to vlastně chtěl, hergot že já vůl to zase zapomněl NO jo ten grál tak ten bych fakt teda bral Prej tu někde měl bejt hrad tak snad ho nějakej darebák neukrad. Že by mi král jen tak o grálu lhal? Z písku syčí jedovatej had, běsi mají stále hlad. Jen si chladnou hlavu zachovat, ten hrad tu někde musí stát Z bílejch kostí podél drah už nemám žádnej strach. Jsem sebevrah! Prodal jsem zbraň a zato se platí daň. Havran na tý větvi se bál, že lůno skal mi vydá vzácnej grál A teď je pryč a s ním je pryč i klíč. Nesu dary od vlkodlaků, náruč plnou bodláků. Na hlavu se snáší prokletí a drak neletí! Najdu další zeď a hned ji vyzkouším čelem, to je odpověd na to jak nakládám s tělem na cestách k pokladům praskaj dobrodruhům kosti. Neboj nedojdou mi šípy, ty si trhám ze zad, s masem Jen se nadechnu a pak, to přebolí časem... Co na tom sejde stějně, jsme tu jenom co by hosti. V hlavě bzučí roje včel, sakra co jsem chtěl jsem opět zapomněl to mám z těch ran. Nemůžu si vybavit, jak vyrazit kam chtěl jsem vlastně jít asi do všech stran. Starý nápis doufám napoví, jak nezabloudit ve křoví. Možná, že to zdárně dopadne a možná ne!