Interpret:

Hana Zagorová

Album:

Když Nemůžu Spát

(J. Markytán / A. Melichová) 3:54

Hana Zagorová

Píšu ti dopis na pár řádků
a jsem tak trochu nesvobodná.
Vzal sis mě jako dárek k svátku,
jak láhev, co můžeš vypít do dna.

Teď dřímáš v poloprázdné posteli.
Až ráno protáhneš se líně,
ten dopis, co nás zatím nedělí,
najdeš tu ležet na peřině.

Otrušík do čaje
nebo na dveře skobu,
něco tu nehraje
a to už jistou dobu.

Ty spíš jak andílek,
Bůh při tobě stůj,
já nejsem motýlek,
exemplář z tvé sbírky,
to ne, milý můj.
Zítra můžu být volná...

Píšu ti dopis na pár řádků,

jsem jen tak trochu zasažená.
Uplyne nanejvýš pár pátků
než na mém místě jiná žena...

A možná, že už myslíš na ni,
když nevnímáš mou přítomnost...
Tak tedy nevím, jsem tu paní
anebo jen trpěný host...

V autě před domem čeká
ten muž bez závady,
jistě sveze mě někam,
kde je jinak než tady,
Paříž, Monako, Frísko,
denně náruče kytek...

Ty spíš pořád tak blízko,
jenže spíš klidně
a docela bez námitek.
Zítra můžeš být volný...

To slunce hvězdy potká spíš
tam za záclonou popelavou

než ty tak někdy pochopíš,
co se mi vlastně honí hlavou.

Mlha už klesá níž a níž
a na východě bledne nebe.
Až se dnes ráno probudíš,
najdeš mě spící vedle sebe...