Interpret:

Lucie Vondráčková

Album:

Oheň

Gong zněl v jednom z nás, 
jenže jen v jednom jak se zdá.
Tys ho nepropás,  
jenže já tak nějak nestíhám.
Tak říkám:


Není jistý to tvý záření
je jenom rádoby, rádoby.
Ještě ten náš oheň není znát.


Než se oheň rozhoří, snad by měl stoupat do očí. 
Nestoupá.
Jak by k nám někdo ruku vztáh.
Než se oheň rozhoří 
by měl někdo o něj stát.
A nestál.
Ještě pak kolikrát
nemusí vůbec hřát.


Mířil.
Netrefil 
a pak to ještě k tomu neustál.
Zkoušel.
Naléhal.
A když to nešlo to, že neprohrál
sám všem říká:


Není jistý, to tvý záření, je jenom rádoby, rádoby.
Ještě se náš oheň nechystá.


Než se oheň rozhoří, snad by měl stoupat do očí. 
Nestoupá.
Jak by k nám někdo ruku vztáh.
Než se oheň rozhoří 
by měl někdo o něj stát.
A nestál.
Ještě pak kolikrát
nemusí vůbec hřát.


Kam jde on tam půjdu já 
a doufám, že je to, že doutnám znát.
Všem bude jasný jako facka, 
že to já jsem jeho láska, 
že tu jenom pro něj plápolám.
Prostě kam jde on tam půjdu já 
a vždycky budu pevně za ním stát.
A když hasnu samospádem 
znovu zapálí mě žárem.
Pro něj hořím. 
Ať hořím, hořím, hořím dál.


Než se oheň rozhoří, snad by měl stoupat do očí. 
Nestoupá.
Jak by k nám někdo ruku vztáh.
Než se oheň rozhoří 
by měl někdo o něj stát.
A nestál.
Ještě pak kolikrát
nemusí hřát.


Než se oheň rozhoří, snad by měl stoupat do očí. 
Nestoupá.
Jak by k nám někdo ruku vztáh.
Než se oheň rozhoří, snad by měl stoupat do očí. 
Nestoupá.
Ještě pak kolikrát
nemusí vůbec hřát.