Interpret:

František Kasl

Album:

Dlouhá cesta

Vzpomínky jsou divnou hrou
přicházejí za tebou
jak stíny těch starých tramvají.
Každej z nás měl velkej sen
když mu bylo deset jen
a starý deník ten ví svý.

Kde jsou ty lodě
co měli nás k těm snům dál jen vézt
kde jsou ty dálky modrejch přístavů
a dlouhejch prašnejch cest.
Dnes chodím po tom nábřeží
kde žádná tramvaj nejezdí
ve vzpomínkách času nechám se vést
nechám se vést.

Ref.: Je konec snů a přání
a já jich brácho můj tolik měl
je konec snů a přání
jen řeka má ten svůj
stejnej směr, stejnej směr.

Tam ve starém parníku
tam měli jsme své království
poznat je chtěl snad každej z nás.
Každej jednou zatouží
vrátit se zpátky do dětství
do těch dnů co odnesl čas.

Tak tady vzpomínám
a řeka má dál svá tajemství
to tajemství je čas
a kde jsou ty naše sny.
Zůstaly jen vzpomínky
co někdy tolik zabolí
a v nich se snad všechno smí,
všechno smí.

Ref.: Je konec snů a přání
a já jich brácho můj tolik měl
je konec snů a přání
jen řeka má ten svůj
stejnej směr, stejnej směr.