Interpret:

Hana Zagorová

Album:

Zlatá edice/ S úctou (4CD)

V karmínu luceren pochybné čtvrti


pár zvadlých poběhlic ještě se vrtí,


přesto už dýchají rajský plyn smrti,


zakleté do kruhu z křídy.






Sladce spí mocipán. Proč ale zkys mu


ten úsměv lepkavý od optimismu?


Na dveřích psáno měl v hranatém písmu,


starosta Skanzenu bídy.






Zakletý do kruhu z křídy


v ulicích Skanzenu, 


skanzenu letité bídy.






Já jsem tu věštkyní, jenže jsem chudá.


Každý svůj osud zná, a to je nuda.


Už tě jen zajímá, kdo tě dnes udá,


figurko z chlebové střídy.






Ty vaše ruce jsou ale tak čisté.


Zřejmě jste z daleka, ach můj ty Kriste,


kam jste to zabloudil, fešáku, vy jste


v ulicích Skanzenu bídy.






Figurky z chlebové střídy


jdou blátem Skanzenu, 


skanzenu smutku a bídy.






Závist je na koni, který se plaší.


Bezhlavá hrabivost v podloubích straší.


Potěcha z toho, že jsme v pěkné kaši,


staví se do pyramidy.






Nikdo se nediví, každej ví svoje,


nanejvýš řeknou ti, božínku, co je?


Vždyť to jsou odvěká pravidla boje


v ulicích Skanzenu bídy.






Skládá se do pyramidy


beznaděj Skanzenu,


skanzenu morální bídy.






Z činžáků padá tu tíseň a římsy.


Ve smetí kašpárek ztracený kýmsi.


Cinkot tvých rolniček nevybavím si,


maskote z mé školní třídy.






K čemu je talisman? Zmar číhá všude,


v duších pak na skřipkách zmateně hude,


kdo se mu podvolí do smrti bude


v ulicích Skanzenu bídy.






Zakletý do kruhu z křídy


v ulicích Skanzenu,


skanzenu své vlastní bídy.






Zakletý do kruhu z křídy


v ulicích Skanzenu,


skanzenu své vlastní bídy.