Interpret:

Karel Gott

Album:

Karel Gott `79

1. Po lávce tvého nártu přejdu nejsnáz pláče proud
 na stéble tvého zápěstí mohu dál i v bouři plout.
 Jen v hořkomléčné dráze tvých vlasů chtěl bych spát
 a máš-li vést mě k zkáze, tak já ji příjmu rád.






A stokrát chválím čas, kdy vcházím do tvých řas,
každý záhyb tvůj i vlas já znám
a kdyby náhle blesk tu sjel,
srdce spálil na uhel,
tak byl bych šťasten, že jsem lásku měl a mám.




2. Jak terče střelnic na poutích jsou ta souhvězdí tvých pih
   a máš tak svůdná zákoutí jež neznat byl by hřích.
   V tvých nástrahách jak v Seině se topím dál a dál
   a znám Tě stále méně a já bych rád Tě znal.


R: Stokrát chválím čas, kdy vcházím do tvých řas,
   každý záhyb tvůj i vlas já znám
   a kdyby náhle blesk tu sjel,
   srdce spálil na uhel,
   tak byl bych šťasten, že jsem lásku měl a mám.