Interpret:

Pavel Bobek

Album:

Veď mě dál, cesto má

Kdo vítr sil, ten bouři sklízí,
živým příkladem já jsem vám.
Všem dívkám jsem lásku jen slíbil,
za trest toulám se životem sám.
Svůj cíl, vzdálený v modrých horách
nikdy nespatřím, městský prach jím.
Já měl zůstat v té zemi, kam patřím,
kterou vídám teď pouze, když sním.


Tam v dálce, tam v dálce, tam v horách
hejno skřivanů zpívá, jak dřív.
Malý dům dál obrůstá psím vínem,
kolem áleje sládnoucích slív.
Jódl lerý dylí, jódl lerý dylí,
jódl lerý dýdy lí dý,
Jódl lerý dylí, jódl lerý dylí,
jódl lerý dýdy lí dý.


A ten den, kterým jsem se loučil,
tak rád bych teď přilákal zpět.
Tolikrát já si tím hlavu lámal,
co slíbil mi zrádce svět.
Tvé slzy jak démanty září,
já nosím je po kapsách.
Stále zpívají písničku něžnou,
jednou překročím opět tvůj práh.


Tam v dálce, tam v dálce, tam v horách
hejno skřivanů zpívá, jak dřív.
Malý dům dál obrůstá psím vínem,
kolem áleje sládnoucích slív.
Jódl lerý dylí, jódl lerý dylí,
jódl lerý dýdy lí dý,
Jódl lerý dylí, jódl lerý dylí,
jódl lerý dýdy lí dý.