Interpret:

Karel Zich

Album:

Dům č.5

Řekli prý, dej si oddech
to chce vážnost, plán a cíl
život brát po třech schodech
kde za pár let bys byl
tak už přestaň věčně lítat.


Cože mám z věčných modřin
mizí tráva, kam jsem šláp
co já vím, snad už zmoudřím
ač nejsem ještě chlap
ale v jednom už mi svítá.


Ten kluk, co krev měl dravou
proti zdem se řítil hlavou
ten kluk teď slavný pohřeb má
ten kluk, co bral svět ztečí
kuráž měl a spoustu řečí
ten rváč a rebel, to jsem já
či spíš jsem býval.


Řekli prý, už se ožeň
to tě zklidní, to je lék
věčně žhnout jako oheň
už nemám na to věk
a tak v jednom snad mi svítá.


Ten kluk, co krev měl dravou
proti zdem se řítil hlavou
ten kluk teď slavný pohřeb má
ten kluk, co bral svět ztečí
kuráž měl a spoustu řečí
ten rváč a rebel, to jsem já
či spíš jsem býval.


Ten kluk, co krev měl dravou
hleď, si myslel zbourám hlavou zeď
a ten blázen, to jsem já
či spíš jsem býval
šťastný kluk.