Interpret:

Marie Rottrová

Album:

Tisíc tváří lásky

V téhle čekárně nazvané svět,
stojím pěkných pár dní a let.
Čekám autobus co měl tu jet 
a já měla jet s ním.


Má prý průhledy z růžových skel,
jeho cena snad stále stoupá,
kde jen vězí se ptám jak hloupá 
i když v podstatě vím:


Ten vůz už jel a na všech rozích byla zelená.
Tys líbal spánky mé a čas náš stál i běžel zároveň,
to byl ten čas, kdy víš, co je to štěstí a co znamená
a pak je poztrácíš - štěstíčka z poutí.


S prošlou jízdenkou v kapse jdu dnes,
cestou ve tvaru písmene eS.
Hledám někoho kdo by mě svez 
a já jela bych s ním.


Někde blízko snad bloudit by měl,
malý autobus s nákladem štěstí,
třeba cestu si dál ke mně klestí 
i když v podstatě vím:


Ten vůz už jel a na všech rozích byla zelená.
Tys líbal spánky mé a čas náš stál i běžel zároveň,
to byl ten čas, kdy víš, co je to štěstí a co znamená
a pak je poztrácíš - štěstíčka z poutí.


Ještě nabírám dech, ještě žiju si, 
chci pálit stůj co stůj.
Ne nejsem asi z těch, co nic nemusí
a tak názor měj si svůj,
jen mě nelituj i když já si říkám dál:


Ten vůz už jel, je přece zázrak, že tu vůbec byl,
jen objel světadíl a snad se vrátí.
Ten vůz co šťastný byl, pro mě se vrátí.