Interpret:

Hana Holišová

Album:

Papežka

Přichází můj čas, 
čas, kdy se láme boží chléb,
chvíle ta,
kdy se mi pravda blízká zdá.
Přichází můj čas,
už se blíží odpověď,
co životu mému smysl dá.
Já vidím lidí zástup,
to stádo dal mi bůh
a jeho pastýřem
mám prý být je já.
Tak beru svoji berlu,
tohle má být osud můj,
náhle všechen strach se rozplývá.
Tak to jsem já,
ať už jsem, jaká jsem.
Tak to jsem já,
svůj osud poznávám 
i svoje místo v něm.
Tak to jsem já,
jak to řeknu hned mě vítá svět,
teď jasně to vím,
v tom je má síla to jsem já.
Už od svých dětských let
marně tápu čím mám být
a neznám se tím víc, 
čím se znám.
Dál nosím starou masku,
co měla mou tvář skrýt
a jak se mnou srůstá,
tím víc jsem já.
A s tou bídou už je ámen,
teď budu rvát se ze všech sil,
když svatý úkol bůh ti dává
a já vím, že to tak chci.
Tak to jsem já,
ať už jsem, jaká jsem.
Tak to jsem já,
svůj osud poznávám 
i svoje místo v něm.
Tak to jsem já,
jak to řeknu hned mě vítá svět,
teď jasně to vím,
v tom je má síla to jsem já.
To žehnáš mému štěstí,
a nebo se mi to jen zdá,
jestli chceš ztrestat tohle scestí,
pojď a děj se vůle tvá.
Tady mě máš,
ať už jsem, jaká jsem.
Tady mě máš,
svůj osud poznávám 
i svoje místo v něm.
Tady mě máš,
jak to řeknu hned mě vítá svět,
teď jasně to vím,
v tom je má síla...
To jsem jááá...
Tak, to jsem jááá...
To jsem já.