Vojtěch Dyk je český herec a hudebník. Je synem známého literárního historika a spisovatele PhDr. Radko Pytlíka, CSc., a Věry Dykové, majitelky nakladatelství Emporius. Jelikož ona sama odmítla přijmout jméno svého muže, rozhodla, že i syn...

Píseň: Tržnice světa

Interpret:
Vojtěch Dyk
Album:
Deska
Když svítá na tržnici světa,
mezi stánky létá babí chmýří
Než vlak si zvolí nástupiště,
první vozík na tržiště míří


A přijíždějí další,
všechny stánky oživnou
A všude mluví lidé řečí podivnou
Zde všichni kupují a každý prodává,
to co má, to co zná, co chce mít...


Já mám bílé ranní růže
a já pravou mořskou sůl
Sponky, zvonky, hrnky, kůže
Svět se hádá, smlouvá, trh je jak včelí úl


Hledám stříbrem tkanou látku,
kupte židle, máte byt
Máte láhev, kupte zátku
Kdo má zájem, vstupte, kupte
a budete mít


Dejte třešně, já dám višně
A co dáte za pár náušnic?
Jsou skleněné, tak nedám nic


A tamten pán prý prodá stan
A měl bych kotouč lodních lan
A kdopak má auto na prodej?
Tady ho máš, tak uháněj!
A kolik jezdí? Dvěstěpět
A kolik stojí? Míň než svět


Já sháním kníry s parukou,
já dívky nosím na rukou
Já sháním labutě a prodám led,
já nedobytný zámek prodal hned


A co ten chce med a další den
A ten zas by lásku láskou sněd
A tenhle zase chtěl by v pase měřit míň
a do bytu musí koupit modrou skříň


Já ti dám blíž a ty mi dáš výš
Slona, blechu, zvony, střechu vyměníš
Dej, ber, měň a pak rychle dál,
tržnice je svět a ten svět nemá čas, aby stál!


Ten chce lásku, ten chce slávu
Ten chce zlato, jiný sůl
Ten chce vždycky být jen v právu
Ten chce všechno sám a jiný pro všechny půl


Ten chce krásné jarní ráno,
ten chce zámek, ten chce klíč
Ten chce ne a ten zas ano
Ten chce hřiště, branky, čáry, sítě a míč


Světa krása i střed,
touha, naděje i síla hřmících let
Mosty, srázy a dráhy a krůpěje vláhy
a bájný minaret


Nádraží a nástupiště,
plány velkých cest
Věčné hřiště, dnes i příště,
hvězdy příštích hvězd


Dám den a chci rok
a já den který má tisíc bílých slok
A místo písku trávník
a místo tíže skok


Chci poznat víc než strávník,
nejen sousto a dlouhý lok
Toužím létat, léčit,
středověký nápis přečíst všem


A lásku splácet péčí
a nevzdat ani gem
Dám smířený ráj spáče,
koupím neko-nekonečný neklid spáče


Chci jenom říct, já už vím,
proč byl jsem živ a dýchal
a co dal jsem ostatním
A co mám...


Život je tím, co jeden dává
a co si druzí mohou vzít
Život je zkrátka marná sláva,
především čin a skutek
Sny se musí žít!


Tržnice čeká, račte vstoupit
Poctivý svět má jeden sál
Kdo umí dávat, může koupit
a kdo chce všechno sám, 
ten prosím o číslo dál!