Interpret:

Martin Maxa

Album:

C'est la vie

Láhev napůl je dopitá 
na stole hrob mrtvých těl nedopalků 
Láska věc je tak nejistá 
jak hlava na popravčím špalku 
Tak třeba výheň tvých plamenných vět 
už tak nehoří a co víc – přestává hřát 


Kam se ty plameny jen vytrácí 
Vždycky je těžký říct čí je to vina 
Kdo tě však zlaťáky dnes uplácí 
zítra může být tím kdo tě stíná 
To pak se v žáru těch plamenných vět 
v popel proměníš taky ty – jako dnes já 


Stačí se v zemi tvých slabých míst 
do toho dát 
Co bude k mání vzít a vydrancovat 
v zemi tvých slabých míst 
Pomalu plížit se podél zdí, 
ve tmě přikrytou tvář 
ve tmě přikrytou tvář 
Všecko co třpytí se můžeš mít, 
dokud bude co brát 
dokud bude co brát 
Jenže copak až k ránu práh 
věřitelé zlostně překročí ? 
Poznáš, že se tvý kolo 
štěstí netočí