Interpret:

Ivo Jahelka

Album:

Soudili se

1.Naše rodina se nedá jen tak vynervovat, 
loni v zimě rozhodla se vepře zkonzervovat, 
zaradoval se i děda, naším křikem vzbuzený: 
Sláva, bude zabíjačka,ovar,škvarky,uzený! 


2. Tak nadešel v žití vepře důležitej mezník, 
na dvorku si kudly brousil povolaný řezník 
a poté, co absolvoval občerstvení rumový, 
chopil se svých povinností a palice gumový. 


R:Jaternice,špejle,kopyta a jelita a dědečkovy brejle.


3. Řezník Joska, to byl číman, ze všeho se vylhal, 
měl jen jednu menší vadu - že poněkud šilhal, 
mimoběžně na svět koukal zpod hustého obočí, 
bylo téměř vyloučeno pohlédnout mu do vočí. 


4. Mistrně však uměl bourat maso, kosti, flaksy, 
v likvidaci vepřů měl svou osvědčenou praxi: 
nejprve palicí rána mezi oči mířená, 
potom šmiknout nožem tam, co krční tepnu zvíře má. 


R:Jaternice,špejle,kopyta a jelita a dědečkovy brejle.


5. Ježto šlo o mimořádně neklidného kance, 
přibral řezník k výpomoci i mé dva bratrance, 
nařídil jim u rypáku zvíře trochu přidržet, 
čuník totiž nechtěl ani chvíli v klidu vydržet, 
nechtěl v klidu vydržet. 


6. Z jedný strany visel Karel a z tý druhý Rudla, 
v řezníkově holínce se zablejskala kudla, 
za okamžik bude z vepře už jenom kus flákoty, 
až palicí prudká rána přivodí mu mrákoty. 


R:Jaternice,špejle,kopyta a jelita a dědečkovy brejle.


7. Řezník mocně rozpřáhnul se, obličej pak svraštil, 
viděl, že by při úderu taky Rudlu praštil, 
zařval na něj: Uhni, chlape!; doufal, že tak učiní, 
bez dalšího potom spustil dolů to své náčiní. 


8. Dík Joskově šilhavosti došlo ale k zradě, 
bratránkové nevěděli o té oční vadě, 
řezník křičel na Rudlu, však šilhal přitom na Kadla, 
takže Karel uskočil, na Rudlu rána dopadla. 


9. Tak namísto čuníka byl Rudla Joskou skolen 
a přítomní příbuzní šli v úleku do kolen 
a my na tu zabíjačku máme pěknou vzpomínku, 
Rudla eště votřes mozku, řezník Joska podmínku.