Interpret:

Ivo Jahelka

Album:

Soudili se

1. Vojín Piskoř Miloš měl čtyřicet kilo, 
propadlej hrudní koš, na břicho nezbylo, 
von však na to nedbal a s pýchou pravou 
často se holedbal se svou postavou. 
Prej když si, vážení, z hlavy sundá čepici, 
tak že klidně proleze hlavní skrze houfnici. 


R: Kanón, rajón, lampas, bum. 


2. Tenkrát v opilosti četař ho poňoukal, 
aby ty svý kosti do těla nasoukal, 
že má fůru keců, na něj se vobořil, 
zpitej Piškoř z hecu do laufu se vnořil, 
leč hlava se v hlavni mu nějak divně zaklesla, 
pak už ani kroucením vyprostit ven nešla. 


R: Kanón, rajón, lampas, bum. 


3. Blížil se čas střelby, s ním se blížil malér, 
dávno už neměl by v hlavni bejt ten frajer, 
tak jsme mu polili hlavu trochu volejem 
na čištění po střelbách - snad k výsledku dospějem. 
To je, vážení, situace k zasmání, 
jenže to tu taky trochu basou zavání. 


R: Kanón, rajón, lampas, bum. 


4. Střelby jsme prošvihli díky přítomnosti 
vojína Piskoře v nábojový komoře, 
tím pádem jsme všichni bez vycházek byli, 
tož jsme Piskořovi na těle ublížili, 
neměl cpát hlavu tam, co je místa málo, 
pane prokurátore, dyk se tak moc nestalo. 




*: Teda až na tu zlomenou nohu, 
na těch pár vyraženejch zubů, 
a na to voko už vidí, 


výše trestu se mi zdá přiměřená, 


ale tak pro vosm lidí.