Interpret:

Tomáš Kočko

Album:

Godula

Prchej lesem dál 
a cestu tmou si klesť, 
někdo temný na tvá záda 
jako by chtěl vlézt 
v trní oči laní,výše zraky sov, 
vzadu zeje jeho oko, jako černý nov 


A on je stále blíž, 
a už po tobě chmát, 
jeho blízkost ovane tě, 
jak potoční chlad, 
Snad je trochu rys, 
co nosí v hlavě výra, 
která hledí temným okem, 
co se nezavírá.


mezihra: 


Dub...dub a zase dub, 
a ve tmě kosti bříz, 
o které jsi svými žebry, 
křís a zase křís, 
svitl bílý bok a skok, 
a opět skok! 
Pod lopuchy stahují se, 
smyčky jeho ok. 


Prcháš lesem vpřed, 
párem laních noh, 
v hlavě tepem přetéká, 
ti hlučný lesní roh. 
Dub a zase dub, 
a vedle buku buk, 
a s každým skokem, 
do temnoty, 
suk ve dřevě puká. 


mezihra:


A on je zase blíž, 
a už po tobě chmát, 
jeho blízkost ovane tě, 
jak potoční chlad, 
Snad je trochu rys, 
co nosí hlavu výra, 
která hledí temným okem, 
co se nezavírá 


Buk a louka divných hub 
zapletl ses do podhoubí, 
už tě málem slup 
Snad je trochu vlk a trochu 
temné doupě, 
v němž se kůže na hadovi 
šelestivě loupe. 


Pádíš lesem vpřed 
párem laních noh, 
v hlavě tepem přetéká 
ti hlučný lesní roh. 
Dub a zase dub 
a vedle buku buk 
a s každým skokem 
do temnoty 
tvoje srdce buchá!