Interpret:

Karel Zich

Album:

Balady

Kdybych byl malířem slunečných strání,
měl bych Tě s vějířem a s pousmáním
a na mé výstavě by Tvoji známí
podlehli představě, že jsi to Ty, že jsi to Ty.


Kdybych byl sochařem a tvořil z lávy,
snad bych Tvým portrétem dobyl i slávy.
Tak se ti omlouvám, že jenom zpívám
a věř mi dlouho mám ten pocit i když ho skrývám.


Protože moje píseň nemá zlatý rám,
tak patří dívčím snům a patří dětským hrám,
je v ní i obraz Tvůj i svět, co mám tak rád,
to všechno lásko bych Ti nemoh nikdy dát
obrazem s vějířem, kdybych byl malířem.


Kdybych byl malířem hlubokých tůní
měl bych svět z barev jen, bez jeho vůní,
tak se Ti omlouvám, že jenom zpívám
a věř mi dlouho mám ten pocit i když ho skrývám.


Protože moje píseň nemá zlatý rám,
tak patří dívčím snům a patří dětským hrám,
je v ní i obraz Tvůj i svět co mám tak rád,
to všechno lásko bych Ti nemoh nikdy dát
obrazem s vějířem, kdybych byl malířem.