Interpret:

Karel Zich

Album:

Balady

hudba Karel Zich - text Zdeněk Borovec

  

Muž, holé nic, u slepých kolejnic

seděl sám, seděl sám.

Měl v očích lesk, pane, vás trápí stesk

co je vám, co je vám?

Muž zůstal ohnut v kříži

jako když jej tíží

hrozný sen, hrozný sen.

Pak míli za konečnou

s tváří téměř mléčnou

pravil jen, pravil jen:

  

Můj přítel odjel, teď jsem sám

můj přítel odjel, nevím kam, nevím kam.

  

Hej, ženo druha mého

nenechej ho samotného žít

žít jenom tak.

Pocit by měl, že mu tím odjel

poslední možný vlak.

Pro svůdnou šíji bílou

neopusť svou milou

nikdy víc, nikdy už.

Ať tvoje láska velká

nezoufá a nelká

jak ten muž:

  

Můj přítel odjel, teď jsem sám

můj přítel odjel, nevím kam, nevím kam

nevím kam.