Interpret:

Hana Zagorová

Album:

Můj čas

Hej, hej, hej! Kostky jsou vrženy, hrej!
Hej, hej, hej, máš-li strach, no, tak to vzdej!


Už jsme tady právě včas, bouchla dvířka taxíku.
Jestli máte rádi nás, naše milé publikum,
věřte, to se pozná hned,
pak se můžem rozkrájet, každý z nás.


Když tě děsně bolí zub, šestka vlevo nahoře,
netvař se jak belzebub, nemáš nárok,
protože tihle dnes se přišli smát,
tak se koukej ovládat a to hned.


Publika štěstí má tvář vrtkavou.
Publikum kreslí ti zář nad hlavou.


Hej, hej, hej! Kostky jsou vrženy, hrej!
Hej, hej, hej, máš-li strach, no, tak to vzdej!


Nevíš, jestli padneš vhod, ukaž nám, co dovedeš.
Ten se doma nepohod´, s tímhletím nic nesvedeš…
Prý je hlučný doprovod; ten chce čehý a ten hot,
a co s tím…


Když máš práci jako já, těžkou jako trápení,
když ti šance nadbíhá, co tvý týdny pozmění,
dej si deci na kuráž, ať tu ránu nezmeškáš u dveří.


Publika štěstí má tvář vrtkavou.
Publikum kreslí ti zář nad hlavou.


Hej, hej, hej! Kostky jsou vrženy, hrej!
Hej, hej, hej, máš-li strach, no, tak to vzdej!
Publika štěstí má tvář vrtkavou.
Publikum kreslí ti zář nad hlavou.


Hej, hej, hej! Kostky jsou vrženy, hrej!
Hej, hej, hej, máš-li strach, no, tak to vzdej!
Hej, hej, hej! Kostky jsou vrženy, hrej!
Hej, hej, hej...