Interpret:

Věra Martinová

Album:

Vrcholky

Malý dům nad skálou připomíná malý hrad
Svou siluetou tu vládne z výšky svému okolí.
Zůstávám pod střechou, kde's mě lásku učil znát,
uhýbám před soucitem lidí z údolí.


Každý stín a každý kout má tvou tvář a má svůj styl,
já zůstávám tam, kde se můžu rozhlédnout.
Na tom všem, co tu mám, poznávám, že's tu byl,
než napršely přívaly vod a lásku odnes' proud.


Malý dům nad skálou nemá zvláštní znamení,
snad jen ten  fakt, že já tu čekám něco znamená.
Před vchodem zlatý déšť a před bránou kamení,
to jsou suvenýry na tvá slova plamenná.


Kam jsi šel a který proud tvoji loď odnáší za obzor,
kam já se těžko dostávám,
kolik lásek potkáváš, vzpomínej na naší,
ta byla fajn, ta byla fér a patří stále nám.


Bílý prapor v mysli mám a nad střechou mi vlaje dál
a já prostě nepřipustím, že ses mi jen zdál.


Malý dům nad skálou na každého nečeká,
svou siluetou dál vládne z výšky svému okolí.
Zůstávám pod střechou, kde's mě lásku učil znát,
uhýbám před soucitem lidí z údolí.


Poslouchej, co hurikán povídá si s vichřicí a vzpomínej
na ten dům nad skálou,
tady máš zátiší, nasaď úsměv zářící
a pro happy-end nestálou lásku proměň ve stálou.