Interpret:

Leoš Mareš

Album:

Minuty se vlečou

Vedle kyvadlo se houpá, minuty se vlečou, 
i kdybych jim zaplatil rychlejc neutečou.
Sed jsem si na zem a koukám na nebe,
nic tam nedávaj, já čekám na Tebe. 


A už zase vzpomínám, jak jsme spolu začínali, 
byli jsme šťastní, když jsme vedle sebe usínali. 
Jen co jsem Tě uviděl, hned mi blesklo hlavou, 
možná že jsem právě našel tu pravou.


Tenkrát jsem Ti přines to malý černý štěně, 
tenkrát jsme si volali dvacetkrát denně. 
Po sobě toužili a na sebe se těšili, 
všechny první překážky společně jsme řešili. 


Teď to nějak přestalo, chtěl bych nám pomoct, 
třeba má naše láska nějakou nemoc, 
ale s touhle diagnózou se už nedá dělat nic, 
prostě jenom jsem, ten co má rád víc...


Prostě jenom jsem
ten, co má rád víc...


Nechci se hádat, kdo je tady v právu, 
fakt je ten, že jsi prostě mohla poslat zprávu,
jestli jsi v pořádku, nic Ti nechybí,
to je přece normální, když se to slíbí.


Ty jsi moje kráska, Ty jsi moje láska, 
život je ruleta a Ty jsi moje sázka.
Možná už je zbytečný odhalovat city, 
já už všechno řek', teď na řadě jsi Ty!


Ten kdo má rád míň, ten má vlastně štěstí, 
ve velkým městě lásky sice bydlí na předměstí, 
ale nemusí se starat o budoucnost vztahu, 
je to jak mít výhodu prvního tahu.


Může klidně dýchat, i když nemá plíce, 
už ve škole nás učili, že míň je někdy více. 
A s tím se vážně nedá dělat vůbec nic, 
bohužel jsem ten, ten co má rád víc...


Prostě jenom jsem
ten, co má rád víc...


Kyvadlo se houpá...minuty se vlečou...
i kdybych jim zaplatil...rychlejc neutečou...


Prostě jenom jsem
ten, co má rád víc...


Ten co má rád víc...


Prostě jennnom jsem
ten, co má rád víc...


Ten co má rád víc...