Interpret:

Tomáš Klus

Album:

Proměnamě

Vzpomeň, jak's s očima dítěte 
hleděl na letící ptáky,
jak krásné bylo být na světě
s vědomím, že umíš to taky. 


Dnes už nelétáš, neboť okolí
zmátlo Tě strachem, že pády bolí.


Zastav se, čas nikam nespěchá,
jen rozum nutí ho k běhu.
Věř však ty, synu člověka,
žes nedílná součást příběhu. 


Ty jsi já, jako já tebou jsem, 
společná je nám planeta Zem.


Ref.
Ničeho nelituj,
život, co máš, je tvůj,
žij a měj rád, co je. 


Nechť srdce se rozbijí
láskou, tak přijmi ji.
Cítíš, jak jsi napojen,
jak jsi napojen,
přes všechny pochyby život je krásný,
jsi napojen
a svět je tvá továrna na sny.




Nebe až najde jas ve vodní hladině,
až Měsíc opře se o břeh
a padne hvězda, zkus si přát jediné,
to, aby dopadla dobře. 


Ztiš se a poprvé k sobě se obrať, 
bez zbraní a krve porazíš obra. 


Obra, co založil Duhy stín,
když před léty zotročil Zem, 
když člověka bůhvíproč znejistil
v otázce, kdo vlastně jsem. 


Poznej, že být je jednoduché.
Ucítíš klid, že vše jedno je duchem. 


Ref.
Ničeho nelituj,
Život, co máš, je tvůj,
žij a měj rád, co je. 


Nechť srdce se rozbijí
láskou, tak přijmi ji.
Cítíš, jak jsi napojen, 
jak jsi napojen.
Přes všechny pochyby život je krásný,
jsi napojen
a svět je Tvá továrna na sny.