Český rockový zpěvák, skladatel, textař, svými spoluhráči a přáteli už léta mírně ironicky, avšak právem přezdívaný „Legenda“. Se svou první kapelou hrával po parcích Elvise a Semafor, na barrandovském truhlářském učilišti založil skupinu Uragán....

Píseň: Slova

Interpret:
Vladimír Mišík
Album:
Město z peřin
Řek jsem si tuhle: Dáš si práci a napíšeš pár velkejch slov, 
Dřív než tě bafnou funebráci a vodlifrujou na krchov. 


Prolez jsem všecky knižní sklady, pár slov si vopsal, pár jich škrt, 
Až zbyly tři bez větší vady a to jsou život, láska, smrt. 


Příšernej smutek na mě z těch slov doleh, poněvadž až je pochopím, 
Jak zbloudilej krtek, někde v dolech, pak se v tý hloubce utopím. 


Nebo jak lačná moucha v Mléčné dráze, nebo jak boxer v provazech, 
Nebo jak saze v noční Praze, nebo jak básník v obrazech. 


Příšernej smutek na mě z těch slov doleh, poněvadž až je pochopím, 
Jak zbloudilej krtek, někde v dolech, pak se v tý hloubce utopím. 


Tak jsem poslouchal, co se říká a snažil jsem se nepropást, 
Ty slova, kterejch se to týká a to jsou žrádlo, ženský, chlast.