Interpret:

Pavel Dobeš

Album:

Zpátky do trenek

Když po dvaceti letech potkáš kamaráda
Se kterým sis na vojáky hrál
Na cetníky, na zlodeje
Na semafor u koleje
Na kuráky listí a tak dál
Na doktory medicíny
A na ješte vetší klukoviny
Až se detský rozum cervenal
Muže to být radost
Nebo jenom taktu zadost
Ale muže se stát, že pujde dál

A ty budeš stát v dlouhé chodbe
A pohled z nej nespustíš
Dokud ti neselžou oci obe
Dokud to všechno v sobe neprekricíš

Kdybys byl poeta, napsal bys básen
Kdybys ho neznal, snad bys mu závidel
Ale ty seš klaun a po otci blázen
Jakého nikdo ješte nevidel

Odcházíš dolu, mezi nákladáky
A mezi lidi, co te pozdraví
Dají ti panáka, žádné dlouhé fraky
Dají ti panáka na kuráž a na zdraví

A pak te videj lidi v telefonní budce
Zmeneným hlasem pres kapesník špinavý
Jak kricíš: "Chci mluvit s kamarádem!"
A telefon se s tebou nebaví...

My všichni meli kdysi spolužáky
V myšlenkách vracíme se znovu do školy
Pešek okolo nás chodívá taky
A máme obycejné idoly

A tak nás videj lidi v telefonní budce
Zmeneným hlasem pres kapesník špinavý
Jak kricíme: "Chvi mluvit s kamarádem!"
A telefon se s námi
Nebaví!