Vlastním jménem Mirek Konečný se narodil 29. května 1990. Pod přezdívkou Jayk3M se věnuje hudbě již druhým rokem a za tu dobu přišel s vlastním neotřelým stylem, který sám pojmenoval Emo rap. V roce 2007 vydal sve první album, které se jmenuje...
Píseň: Zasněný život
A když to vypadá, že nemůžeš jít dál. A tu kterou jsi miloval už dávno mění čas. A cesta na který jsi stál se pomalu mění v prach, už skoro nevnímáš, osud ti změnil plán. A tak se snažíš zahnat pláč u oken co jsou dokořán, já to taky znám, chybí ti opora. Nesmíš být na to sám, když někoho vedle máš, žádná propast není tak hluboká, jak se zdá. Váš zasněný život, rád změním v ticho. Zas měním rychlost, nádherný instro. Znavený pýchou, spalený dýmkou, zastřelím hip hop a konečně bude klid,klid,klid,klid. (snaž se prosím pochopit, že já to myslím vážně,znáš mě) Máš mě spojeného s klukem, který si prožil peklo. Dal to do svých skladeb a tím prožil to tvé s tebou,ale nikdy tě nenapadlo, to že můžu najít štěstí, vlastně si to ani nechtěla, máš ráda smutné tracky, ale já už svůj život mám, perfektně zařízený a už nechci žádné změny, já už jsem spokojený. Nevadí mi, že už nemáš u čeho brečet, že je ten svět zlý a že sama před ním neutečeš. NE Já už jsem někde jinde, své nálady dusím v sobě. A i když cítím bolest, někde ve mě hoří oheň, který spálí všechny šrámy, vášeň a odhodlání. Nadšení a zapálení, jsem vyměnil za svou paní A všechnu pozornost, teď směřuju jenom na ní. Chápu jak je pro vás těžké, když vás někdo zraní, když vám někdo ublíží, když vás někdo nechá, ale já ten pocit už dvanáct měsíců neznám. A když to vypadá, že nemůžeš jít dál. A tu kterou jsi miloval už dávno mění čas. A cesta na který jsi stál se pomalu mění v prach, už skoro nevnímáš, osud ti změnil plán. A tak se snažíš zahnat pláč u oken co jsou dokořán, já to taky znám, chybí ti opora. Nesmíš být na to sám, když někoho vedle máš, žádná propast není tak hluboká, jak se zdá. Bylo mi dvanáct let, já nevěděl co je rap, netušil jsem, že se mi brzo zvedne tep. Navštívil jsem jí a objal jsem se s ní naposled, odešla ode mě, myslím na tebe do teď. Bylo mi tehdy čtrnáct, první báry, první texty, kradl je na netu, používal je za své vlastní. Nedovedl napsat řádek,byl jsem jasný, nepochopil princip, že to takhle špatně vyzní. Bylo mi sedmnáct a já poznal právě tebe, ta má nejbližší, modrá jako z nebe. U tebe sem měl kdykoliv otevřené dvěře, můj nejlepší přítel, ano vzpomínám si dobře, bejbe. Udělal jsem spousty chyb, které bych rád vrátil zpět, napravil svá rozhodnutí, změnil sám sebe. Co bylo,bylo, je a takhle to navždy zůstane, v mém srdci nikdy nezapomenu, to mi věř... A když to vypadá, že nemůžeš jít dál. A tu kterou jsi miloval už dávno mění čas. A cesta na který jsi stál se pomalu mění v prach, už skoro nevnímáš, osud ti změnil plán. A tak se snažíš zahnat pláč u oken co jsou dokořán, já to taky znám, chybí ti opora. Nesmíš být na to sám, když někoho vedle máš, žádná propast není tak hluboká, jak se zdá.
